Magna Mutatio / Pantha Rei

Magna Mutacio je název série děl, která zkoumají transformaci vybraného území v čase, konkrétně proměnu měst, krajiny, vodních ploch a ledovcových útvarů. Pro tuto analytiku jsou použita satelitní data Evropské vesmírné agentury. Mapována je proměna území, které by při jeho velikosti a dlouhém časovém úseku pozorování divák nemohl ze své perspektivy vnímat. Díla tak nabízí makro pohled na danou problematiku.

Instalace Magna Mutatio / Pantha Rei zkoumá unikátní ekosystém Natronského jezera nacházejícího se v severní Tanzanii. Monitoring skrze datasety ESA umožňuje nahlížet na danou lokalitu v různých časových úsecích v makro měřítku. Dílo navazuje na předchozí práci Magna Mutatio / Natron, která sledovala barevné úkazy odehrávající se na jezeře díky specifickému složení tamní vody. Tentokrát se nejedná o komplexní pohled na celou vodní plochu, ale o detailnější záběry různých částí jezera, které divákovi podrobněji zprostředkovávají jedinečné procesy.

Instalace využívá technologii translucentních panelů - vrstvy tekutých krystalů získaným ze zobrazovacích zařízení díky reverse engineering postupům. Bílá barva se zde jeví jako transparentní, což umožňuje prohlédnout skrze jeden panel na druhý, dochází k prolínání obrazů, rozložení vizuálního principu, jiný pohled na sledovanou realitu.

Proti divákovi stojí na opačném konci instalace zdroj červeného světla - barvy pro jezero Natron charakteristické - které jako jednotící princip prostupuje displeji recipientovi naproti.

Soubor šesti menších panelů je završen sedmým, největším předkládajícím generativní video, které posouvá specifické natronské jevy do abstraktnějších rovin. Místní druh plameňáků taktéž získává červené zbarvení díky konzumaci červených sinic vyskytujících se pouze v extrémních podmínkách jezera. Pomocí strojového učení dílo pracuje s tímto konceptem, samostatně přemýšlí o podobě plameňáka a snaží se mu dát podobu, vychází z již stvořených forem a zas a znova je proměňuje a zdokonaluje.

Transmutatio

Pragovka Gallery Pop - Up / Praha / Česká republika

Kurátorka / Lucie Nováčková

Technika / translucentní displej - 2090x790x60mm / PP dutý válec, subwoofer, voda - 1230x550mm / série kreseb robotickým ramenem na papír - 1000x70mm

Instalace s názvem Transmutatio zkoumá proměnu vodních zdrojů v krajině v průběhu let, nesoustředí se pouze na negativní vlivy, ale snaží se o komplexnější pozorování změny prostředí a zamýšlí se, zda je toto pozorování uměleckými prostředky vůbec možné zdokumentovat. Změnu, která odhaluje negativní i pozitivní aspekty proměny vody v krajině, zachycuje prostřednictvím instalace vzájemně propojených světelných, sonických a grafických objektů.

Voda, uchopená prostřednictvím jejího výskytu v krajině, se stává pomyslným hybatelem i důsledkem celé koncepce. Fyzicky jádro instalace tvoří vzájemně propojené objekty Transmutatio a Fluctus. Transmutatio na průsvitném displeji ukazuje inkoustově se rozpíjející video kresby založené na datech z webu Evropské komise. Informace dále putují do sousedního objektu Fluctus, který podle vygenerované dynamiky video kresby v Transmutatiu moduluje zvukové frekvence, čímž zároveň ovlivňuje podobu hladiny vody, která se mění v závislosti na vibracích.

Dvojici objektů doplňuje série šesti kreseb vytvořených speciálním robotickým ramenem na základě dat o vysychání planety z webu Evropské komise. Tyto zobrazují různě problematické, vizuálně více či méně signifikantní oblasti, přičemž černá je znakem nejmenšího množství změn. 

Celá instalace je zalitá teplým žlutým světlem v jakoby varovném kontrastu ke zkoumané environmentální problematice.

Intra Fluidum

Galerie Chov / Barchov / Česká republika

Kurátorka / Kristýna Pozlerová

Technika / kombinované hliníkové profily / laser / skleněná baňka / voda z požární nádrže - 2000x2000mm 

Instalace Intra Fluidum byla specificky navržena pro galerii Chov, ve které po dobu dvou měsíců propojovala vodní mikrosvět s naší realitou. Podstatou této vizuální laboratoře je kontinuální skenování vodních kapek za pomoci laserového paprsku. Díky tomuto principu vzniká unikátní projekce, ve které může divák spatřit dříve skryté systémy mikroorganismů. Další rovinou instalace Intra Fluidum je propojení imaginace diváka s projekcí vycházející z jedinečných podmínek místa. Pro tento účel využívá instalace Intra Fluidum lokální zdroj vody - v tomto případě požární nádrž za galerií. Protože se jedná o zdroj vody přímo z místa instalace, může se divák snáze synchronizovat s akcí Intra Fluidum a nalézat tak souvislosti mezi místem a projekcí.

Resonare De Audire Fluctus

Studio Prám / Praha / Česká republika

Kurátorka / Pavlína Janíková

Technika / laserem řezaný hliník - 500x100mm / kovové kuličky / neodymové magnety / sklo - 100x70mm / tisk pomocí robotického ramene / pokovená textilie

Instalace Resonare de Audire Fluctus navazuje na koncepci oděvu Audire Fluctus. Ta byla poprvé prezentována na jarním Mercedes-Benz Prague Fashion Week 2019. Její podstatou bylo odkrývání neviditelného elektromagnetického vlnění. Nositelé oděvu se ocitají v roli technologických “flanérů”, kterým byla odkryta tato pouhým okem nepozorovatelná vrstva reality. Pro poutníky Audire Fluctus se velkoměsto stává zřetelným energetickým uzlem a bouře přináší symfonii v podobě elektromagnetických výbojů hromobití.

V pražském Studiu Prám instalace Resonare de Audire Fluctus fenomén dále zkoumala a rozváděla. Antény umístěné po prostoru galerie snímaly všudypřítomné elektromagnetické vlnění. Kinetická socha na základě těchto dat specifickým způsobem nepřetržitě tiskla z drobných kovových částic na magnetickou podložku amorfní objekt jako hmatatelný záznam EM aktivity. Soubor kreseb vytvořených robotickým ramenem byl pomocí stejných kovových partikulí magneticky připevněn na zdi galerie. Instalaci dotvářely oděvy z kolekce Audire Fluctus, tentokrát jako jakýsi relikt minulých událostí, poutníky dříve do nich oděné mohl divák spatřit už pouze na vystavených kresbách.

Elektromagnetické vlnění se tedy nejen odráželo v jednotlivých dílech, ale jako spojující prvek prostupovalo celou instalací.

Resonare de Inter Solaris

Atrium na Žižkově / Praha / Česká republika

Kurátor / Petr Vaňous

Technika / tisk pomocí robotického ramene na papír - 707×1000mm / neodymové magnety / laserem řezaný hliník / Fresnelova čočka - 2000x1800x700mm

Instalace Resonare de Inter Solaris navazuje na předchozí dílo Inter Solaris. Jednalo se o kinetickou sochu schopnou v různých prostředích pod širým nebem pomocí slunečního paprsku tavit a tak přetvářet úlomky tamních hornin. Akce Inter Solaris měly za cíl zaznamenat jedinečný okamžik, který se díky přetavení do horniny zapsal. Hornina zde kromě média sloužila i jako důkaz místa, kde se akce odehrála, a výsledný artefakt celého procesu.

Hornina 01 / pozice 01

Hornina 01 / pozice 02

Hornina 01 / pozice 03

Hornina 01 / pozice 04

Hornina 01 / pozice 05

Hornina 01 / pozice 06

Inter Solaris / druhý výpal

Prokopské Údolí, Praha, Česká Republika

2000 x 1800 x 700 mm / neodymové magnety, laserem řezaný hliník, Fresnelovy čočky

Inter Solaris je kinetický mechanismus, který po umístění do specifických lokací za pomoci slunečního záření transformuje horniny nalezené v jeho okolí. Samotné vystavení kinetického mechanismu je představeno jako site‑specific instalace, pro kterou je klíčové zpracování hornin na různých lokacích. Koncepce mechanismu Inter Solaris pracuje v časových cyklech, během kterých působí koncentrovaným slunečním světlem na dané médium. Médium – hornina je umístěna v rotační hřídeli, která se otáčí a tím vystavuje různé části slunečním paprskům. Kontinuálním působením slunečního světla se hornina transformuje, obrábí. Celý přístroj pracuje v závislosti na solární aktivitě Slunce, což má vliv na průběh transformace daných objektů. Aktivita Slunce se tak odráží v různých intenzitách záznamu do jednotlivých objektů.

Inter Solaris / první výpal

Hora Říp, Středočeský Kraj, Česká Republika

2000 x 1800 x 700 mm / neodymové magnety, laserem řezaný hliník, Fresnelovy čočky

Inter Solaris je kinetický mechanismus, který po umístění do specifických lokací za pomoci slunečního záření transformuje horniny nalezené v jeho okolí. Samotné vystavení kinetického mechanismu je představeno jako site‑specific instalace, pro kterou je klíčové zpracování hornin na různých lokacích. Koncepce mechanismu Inter Solaris pracuje v časových cyklech, během kterých působí koncentrovaným slunečním světlem na dané médium. Médium – hornina je umístěna v rotační hřídeli, která se otáčí a tím vystavuje různé části slunečním paprskům. Kontinuálním působením slunečního světla se hornina transformuje, obrábí. Celý přístroj pracuje v závislosti na solární aktivitě Slunce, což má vliv na průběh transformace daných objektů. Aktivita Slunce se tak odráží v různých intenzitách záznamu do jednotlivých objektů.

Full Moon Transmission 03

Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov, Česká Republika

500 x 2000 mm / hliníková plech, subwoofer, analogový projektor

Jedná se o site specifik instalaci která navazuje na svoji předchozí prezentaci v exteriéru, kde její podstatou bylo snímání světelnosti a pozice Měsíce vůči Zemi při úplňku a následná transformace těchto jevů pomocí světelného analogového projektoru. Výstupem se tak stala specifická audiovizuální instalace. Jedním z témat, která se v instalaci objevují, je reflexe přírodních cyklů, ovlivněných vztahem Měsíce vůči Zemi. Měsíční koloběh který během své cesty prošel názorovou evolucí, od spirituálního po pragmaticky experimentem ověřený vhled společnosti. Nám umožnil pohlížet na vztah měsíce vůči zemi, jako na názorový vzorec,který od jeho počátku akceleruje dále do budoucnosti. A který se v historii otiskl jako jeden z milníků vnímáníčasu nebo pozorování gravitačních energií spojených s úplňkem. Ovšem myšlenkové zrychlení nezužuje okruhtémat jako hrod kopí směřující k jednomu cíli, ba naopak názorový stream nabízí rozvětvující škálu pohledů natento jev kterému jsme vystaveni.Pro lepší porozumění jakou roli hraje instalace v kontextu výtvarného umění. Je třeba nahlédnout do paletyprovázanosti nepřímých vlivů s tím spojených. Tento satelit který může kdokoli a odkudkoli na zemi sledovat.Je promítnut ve všech kulturních (etnických) vrstvách. Navázanost na člověka která je patrná i v elementárnímvnímání dne a noci. Nebo začlenění v kontextu náboženství. Instalace však nemá za cíl detailně rozkrývat sociálně kulturní horizonty spojené s tímto jevem. Nýbrž upozornit na jejich propojenost a zprostředkování syrovéhospojení s měsícem v jeho nejjasnější úplňkové formě. Z měsíce se pak stává uzel od kterého jsou vedeny nitkysouvislostí. Zrcadlo instalace nám pak usnadní virtuální propojení a zhmotnění abstraktních rovin. Individualitdiváka zde představuje mnohost názorového streamu který se dynamicky mění podle počtu uživatelů.Hlavní myšlenkový uzel reprezentován měsíčním kotoučem je v instalaci převeden do škály zvukových frekvencí,které rozechvívají membránu uvnitř projektoru. V membráně je uložen extrakt z půdy v místě, kde se instalaceprávě nachází, což v symbolické rovině propojuje umístění instalace a snímaný měsíc. K finální synchronizacimísta projekce a Měsíce dochází, když zvukový signál dorazí do prosvícené membrány a rozvibruje médium na ní.Veškerý děj který se odehrává v projektoru je zobrazen na projekční ploše, umístěné pod projektorem. Projekčníplocha je nalazená na stejnou vibrační škálu jako membrána v projektoru. Tím je i vedená pomyslná komunikacemezi membránou a projekční plochou v instalaci. Tyto vibrace které procházející skrze diváky a vizuální stopaprojekce, umožňuje zaostřit na moment který nám jindy může přijít všední nebo natolik abstraktní že splývají snaší realitou. Instalace tím nabízí náhled na trojúhelníkovou vazbu měsíce, země a člověka. Měsíční projekce byla uskutečněna ve spolupráci s ukradnou galerii v prostorách bývalé prádelny.

Full Moon Transmission

Akademie výtvarných umění v Praze / Praha / Česká republika

Technika / 500 x 2000 mm / aluminum plate, subwoofer, analog projector

Instalace navazuje na svoji předchozí prezentaci v exteriéru, kde její podstatou bylo snímání světelnosti a pozice Měsíce vůči Zemi při úplňku a následná transformace těchto jevů pomocí světelného analogového projektoru. Výstupem se tak stala specifická audiovizuální instalace.

Jedním z témat, která se v instalaci objevují, je reflexe přírodních cyklů, ovlivněných vztahem Měsíce vůči Zemi. Měsíční koloběh který během své cesty prošel názorovou evolucí, od spirituálního po pragmaticky experimentem ověřený vhled společnosti. Nám umožnil pohlížet na vztah měsíce vůči zemi, jako na názorový vzorec, který od jeho počátku akceleruje dále do budoucnosti. A který se v historii otiskl jako jeden z milníků vnímání času nebo pozorování gravitačních energií spojených s úplňkem. Ovšem myšlenkové zrychlení nezužuje okruh témat jako hrod kopí směřující k jednomu cíli, ba naopak názorový stream nabízí rozvětvující škálu pohledů na tento jev kterému jsme vystaveni.

Pro lepší porozumění jakou roli hraje instalace v kontextu výtvarného umění. Je třeba nahlédnout do palety provázanosti nepřímých vlivů s tím spojených. Tento satelit který může kdokoli a odkudkoli na zemi sledovat. Je promítnut ve všech kulturních (etnických) vrstvách. Navázanost na člověka která je patrná i v elementárním vnímání dne a noci. Nebo začlenění v kontextu náboženství. Instalace však nemá za cíl detailně rozkrývat sociálně kulturní horizonty spojené s tímto jevem. Nýbrž upozornit na jejich propojenost a zprostředkování syrového spojení s měsícem v jeho nejjasnější úplňkové formě. Z měsíce se pak stává uzel od kterého jsou vedeny nitky souvislostí. Zrcadlo instalace nám pak usnadní virtuální propojení a zhmotnění abstraktních rovin. Individualit diváka zde představuje mnohost názorového streamu který se dynamicky mění podle počtu uživatelů.

Hlavní myšlenkový uzel reprezentován měsíčním kotoučem je v instalaci převeden do škály zvukových frekvencí, které rozechvívají membránu uvnitř projektoru. V membráně je uložen extrakt z půdy v místě, kde se instalace právě nachází, což v symbolické rovině propojuje umístění instalace a snímaný měsíc. K finální synchronizaci místa projekce a Měsíce dochází, když zvukový signál dorazí do prosvícené membrány a rozvibruje médium na ní. Veškerý děj který se odehrává v projektoru je zobrazen na projekční ploše, umístěné pod projektorem.  Projekční plocha je nalazená na stejnou vibrační škálu jako membrána v projektoru. Tím je i vedená pomyslná komunikace mezi membránou a projekční plochou v instalaci. Tyto vibrace které procházející skrze diváky a vizuální stopa projekce, umožňuje zaostřit na moment který nám jindy může přijít všední nebo natolik abstraktní že splývají s naší realitou. Instalace tím nabízí náhled na trojúhelníkovou vazbu měsíce, země a člověka.